Drobečková navigace

Úvod > Základní škola > O nás

O nás

Z historie školy ve Štěpánkovicích

Ve staré kronice čteme: „Až do konce 18. století nebylo ve Štěpánkovicích samostatné školy. Dítky štěpánkovických občanů, pokud vůbec školu navštěvovaly, byly nuceny chodit do školy v Kobeřicích. Později byla zřízena ve Štěpánkovicích škola filiální a působil na této škole v roce 1792 výpomocný učitel, jenž pobíral ročně čtyřiadvacet rýnských a měl pětadvacet mír obilí deputátu.

V roce 1793 vystavila obec Štěpánkovice školní budovu z tvrdého materiálu, krytou došky, severně od kostela, na místě, kde stávala předtím fara. Tato škola byla jednotřídkou. Pozemky k této škole nepatřily. Dne 8. května 1793 byl smluvně ustanoven prvním správcem této školy učitel Vavřinec Řezáč, rodák z Hošťálkovic. Školou povinných dítek bylo tenkrát 33, které do vyučování docházely.

V roce 1843 však již místnosti školní počtu školáků nevyhovovaly a musela býti škola  zbourána a nově vystavěna. Se stavbou této školní budovy započato bylo dne 29. května 1843 a stavba ukončena 25. listopadu 1843, kteréhožto dne byla tato školní budova vysvěcena tehdejším lokalistou kaplanem Bohumilem Nitschem.

V roce 1880 muselo býti však opět přikročeno k další přístavbě a nadstavbě školní budovy. Tehdy bylo vybudováno druhé poschodí. Škola pak měla čtyři třídy, to je v každém poschodí dvě vyučovací místnosti…“

Tato budova pak sloužila škole nepřetržitě až do roku 1984. Při přechodu fronty (osvobozování obce) v roce 1945 byla škola bombardováním poškozena, po válce opravena a stará dvoudílná okna byla nahrazena širšími, modernějšími. V 90. letech 20. století byla tato původní školní budova prodána soukromníkovi.

Do roku 1951 byla ve Štěpánkovicích jen obecná (národní) škola (1. – 5. ročník). Děti staršího školního věku z obce a z Albertovce dojížděly vlakem do Kravař, ze Svobody a Bílé Břízy chodily do Kobeřic. Po zřízení úplné školy (1. – 9. ročník) ve Štěpánkovicích k 1. září 1951 se vyučovalo na směny (v jedné učebně např. dopoledne 2. A, odpoledne 2. B a v příštím týdnu naopak) a kromě školní budovy sloužily škole ještě tři další provizorní učebny ve dvou soukromých domech a v obecním domě (nyní prodejna p. E. Kurky). V roce 1953 byla pro vyšší třídy postavena na Zahradní ulici provizorní přízemní školní budova se 7 učebnami, klubovnou, třemi kabinety, ředitelnou a sborovnou, ovšem opět bez tělocvičny.

Měla sloužit 15 let, sloužila však celé čtvrtstoletí.

V roce 1978 bylo konečně rozhodnuto o stavbě nové, moderní školní budovy s příslušenstvím, v tehdejší rozpočtové hodnotě 25 mil. korun, avšak formou svépomocné výstavby. Protože se nenašlo vhodnější místo, byla provizorní budova zbourána a na témže rozšířeném pozemku byla vybudována škola nová. V prvních letech výstavby kromě staré školní budovy se dočasně vyučovalo v provizorně upravených učebnách na dalších osmi místech v obci (2 učebny v tzv. Pinkavovci na Zahradní ulici č. 13/316, jedna učebna a školní družina v bývalém zdravotnickém středisku na Hlavní ulici – nyní Blokešova prodejna, školní dílna ve starém domě u Jašků na Kostelní ulici č. 16 – později zbouráno, jedna učebna v Grigarčíkově statku na téže ulici č. 4, jedna v sousedním výměnku – nyní parkoviště, další dvě učebny u Halfarů  na Hlavní ulici č. 49 – už rovněž zbouráno, dvě učebny v zasedací místnosti v kulturním domě a jedna v klubovně na hřišti TJ Sokol – nyní restaurace ).

Se stavbou nové školy bylo započato na jaře 1979 a nový školní rok 1981/82 už byl zahájen v novém třípodlažním traktu a schodišťovém uzlu – s deseti učebnami, místnostmi pro vedení školy, sborovnou, několika kabinety a sociálním zařízením. Postupně pak byl dokončován a zprovozňován každý rok jeden další trakt a celá škola byla dokončena, včetně hřiště a sadových úprav, v roce 1985.

V roce 2004 byla v prostorách současně nevyužívaného bytu pro školníka a sousední učebny po příslušných úpravách zřízena společná místní a žákovská knihovna, sloučením knižního fondu obou stávajících knihoven.

Na naší škole, stejně jako v ostatních obcích Hlučínska, se od počátku vyučovalo „moravsky“ (slezské nářečí češtiny). Teprve od posledních desetiletí 19. století byla zaváděna němčina. Jen při vyučování náboženství (stejně jako při bohoslužbách v kostele) se dále používala „moravština“, protože toto území stále ještě patřilo k olomoucké arcidiecési. Po navrácení Hlučínska k českým zemím (k ČSR – 4. 2. 1920) přišel do Štěpánkovic opět první český učitel Rudolf Dluhoš ze Štítiny. Vyučoval žáky prvního ročníku a v každé další třídě jednu hodinu českého jazyka týdně. Postupně přicházeli další čeští učitelé. K novému školnímu roku 1920/21 odešel dosavadní správce školy Jan Suchánek do důchodu, ostatní němečtí učitelé většinou odešli do Německa. V období okupace 1938 – 1945 byla všude tvrdě vyžadována němčina. Z té doby se nezachovala ani kronika ani žádná jiná dokumentace.

O jazykovém původu našich občanů svědčí většina zdejších příjmení, např.: Abrahamčík, Bělan, Beneš, Bortlík, Bořucký, Břemek, Břeska, Čiminga, Dluhoš, Dostál, Drastík, Hříbek, Jankovský, Kočí, Kolář, Kolečkář,  Kučera, Kurka, Liška, Moravec, Nábělek, Nevřela, Oříšek, Přibyla, Řeháček, Říčný, Šimeček, Tomíček, Urbánek, Václavík, Vařecha, Večerek, Volný, Výhoda … .

Počty žáků školy (např. v letech):

1793 33 žáků 1970 438 žáků
1825 101 žáků 1990 382 žáků
1850 204 žáků 2002 378 žáků
1886 298 žáků 2003 340 žáků
1928 282 žáků 2004 314 žáků

Nejvíce žáků měla škola (devítiletá) ve školním roce 1965/66, celkem 478 žáků a jednotřídka v osadě Svoboda 17. Celkem tedy bylo tehdy v obci 495 žáků základní školy.

Správci – ředitelé školy:

  • 1793 – 1840 Vavřinec Řezáč (zemřel na zápal plic)
  • 1841 – 1886 František Silven (rodák z Hlubčicka – Polsko)
  • 1886 – 1920 Jan Suchánek (nar. 1.1.1860, Velké Petroviče – Polsko)
  • 1920 – 1923 Rudolf Dluhoš
  • 1923 – 1938 Ludvík Mašlaň
  • 1945 – 1946 Josef Kremer (rodák z Mokrých Lazců)
  • 1946 – 1948 Cecílie Kremrová
  • 1948 – 1952 Jindřich Kroupa (1. – 5. ročník)
  • 1951 – 1952 Karel Slezák (nově zřízený 6. – 9. ročník)
  • 1952 – 1953 Jan Kubica (1. – 5. ročník)
  • 1952 – 1953 Jindřich Kroupa (6. – 9. ročník)
  • 1953 – 1967 Miroslav Lakomý
  • 1967 – 1991 Mgr. Jaroslav Záloha (od 1.2. 1991 důchodce)
  • 1991 – 1995 Mgr. Edita Tošerová
  • 1995 – 2011 Mgr. Marie Dluhošová
  • 2011 - 2021 Mgr. Michael Pavlásek
  • 2021 - doposud Mgr. Elžbieta Stoczková

Kromě správců školy v letech 1793 – 1920 působilo na zdejší škole celkem 30 „učitelských mládenců“ a třídních učitelů. V období let 1945 – 1990 působilo na škole v obci (bez Svobody) celkem 227 učitelů.

Z bohatých tradic školy možno připomenout například:

V roce 1958 byla navázána družba se školou ve Štrbě, která se brzy rozšířila i na družbu obou obcí a nezanikla ani po rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Řadu let jezdívali na školní výlet žáci osmých tříd do Štrby a Vysokých

Tater (štrbští žáci na oplátku k nám na Opavsko), žáci 9. tříd do hlavního města Prahy.

Škola ve Svobodě

1. prosince 1929 byla v osadě Svobodě zřízena samostatná dvoutřídní obecná škola. Měla 36 žáků, řídícím učitelem byl jmenován jeden z učitelů štěpánkovické školy, rodák z Mokrých Lazců,  Josef Kremer (narozen 1904) a působil tam až do roku 1938. V období okupace škola ve Svobodě neexistovala, byla obnovena až v roce 1946.

Působili zde dále:

  • 1946 – 1950 Blažena Dietlová (od roku 1949 byla škola jednotřídní)
  • 1950 – 1952 Josef Všetička (k 1. 11. 1952 pro nedostatek učitelů v okrese škola zrušena, ředitel Všetička přeložen na početnější jednotřídku do Rohova. Škola ve Svobodě obnovena až zase v roce 1959)
  • 1959 – 1961 Bedřich Tošer (odešel do funkce zástupce ředitele do Kobeřic)
  • 1961 – 1964 elokovaná třída ZDŠ Štěpánkovice
  • 1964 – 1973 Max Vilášek

Tehdy byla škola zrušena v rámci integrace škol pro malý počet žáků.

Za dobu své existence byla svobodská škola umístěna postupně ve třech soukromých domech ve Svobodě i Bílé Bříze.

Mateřská škola ve Štěpánkovicích

V roce 1928 vznikla v obci první mateřská škola se 36 žáky. Byla umístěna v soukromém domě u Harazimů (nyní Dluhošovi) na Zahradní ulici č. 36.

V období 2. sv. války byla mateřská škola ve výměnku Ritzkova statku (ulice Gen. Svobody) a po válce ve výměnku Peterkova statku na Hlavní ulici. V první polovině 50. let z důvodů nedostatku prostoru (bylo třeba zřídit další oddělení) pro ni byl upraven bývalý rodinný dům tzv. Pinkavovec na Zahradní ulici. (Nyní patří rodině pana P. Halfara) V roce 1964 byla mateřská škola přestěhována do přístavby nového kulturního domu (nyní restaurace). I toto řešení bylo prozatímní, především z kapacitních důvodů. Proto po dokončení svépomocné výstavby základní školy bylo obdobně pokračováno ve výstavbě čtyřtřídní mateřské školy. Obě školy tvoří prakticky jeden školní komplex.

V novém objektu byl zahájen provoz 1. 2. 1989. Byly zde otevřeny čtyři oddělení celkem pro 120 dětí. V průběhu dalších let byla kapacita MŠ změněna a nyní ji může navštěvovat 100 dětí. Součástí MŠ je velká a prostorná zahrada s umělým kopcem pro zimní radovánky našich ratolestí.

V současné době navštěvuje naši MŠ celkem 100 dětí, je zde zaměstnáno 8 pedagogických pracovnic a 6 provozních zaměstnanců se sníženým pracovním úvazkem.

Činnost mateřské školy se opírá o styl rodinné výchovy, zdravého životního stylu a je stavěn na individuálních schopnostech dětí.

Veškeré naše záměry propracováváme na základě „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní věk.

Pořádáme pro naše děti, i širokou veřejnost obce, spoustu kulturních i sportovních akcí s programem zaměřeným pro naše nejmenší človíčky. Taktéž spolupracujeme se zájmovými organizacemi, které v obci působí.

Vždyť naším mottem je: „Ten, kdo má děti rád,

ten si umí s nimi hrát.

A ten, kdo to neumí,

Málo lásce rozumí.“

Školní jídelna

Vznikla po přestěhování mateřské školy na tzv. Pinkavovec. Vyvařovalo se zde pro žáky a učitelky mateřské školky i pro pedagogické pracovníky základní školy. Kuchařkou byla paní Berta Philippová. Po otevření mateřské školy v přístavbě kulturního domu, kde byla i nová kuchyně, sloužil jako jídelna pro žáky a pedagogy základní školy vestibul kulturního domu. Vedoucí kuchařkou po odchodu paní Philippové byla paní Gabriela Slaná, po jejím odchodu do penze paní Königová. V současné době ji vystřídala paní Chovancová. Vedoucí školní jídelny v kulturním domě a v nové škole byla paní Anna Riemlová, po jejím odchodu do důchodu paní Jiřina Kurková. V současné době řídí školní jídelnu paní Dagmar Hartmanová.

Výstřižek z dobových novin:

V neděli 20 .12. 1936 uspořádala mateřská škola a obecná škola veřejnou slavnost vánočního stromku. V krásně osvětleném sále v záři vánočního stromku shromáždila se skoro celá vesnice, neb velký sál U Hoňků byl naplněn do posledního místečka. Slavnost zahájena proslovem paní učitelky Hlobilové. Pak následoval program mateřské školy a jednotlivých tříd obecné školy, který byl vyplněn říkankami, hrami, tanečky, zpěvy, výstupy a zakončen scénou „U jesliček“, kterou velmi pěkně provedla v krojích 5. B. Poděkováním a přáním příjemných svátků byla slavnost ukončena řídícím učitelem Ludvíkem Mašláněm.

Ve škole 22. 12. při nadílce poděleny byly všechny děti, a to:

74 obuví, 177 punčochami a 60 koledou.

Na uskutečnění tak štědré nadílky přispěli:

Okresní péče v Hlučíně – 25 páry obuvi a 150,- Kč

Obec Štěpánkovice – 500,- Kč

Národní jednota slezská v Praze – 300,- Kč

Slezská matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě – 100,- Kč

Pan farář Artur Pospíšil – 100,- Kč

Pan Jan Vávra z Prahy – 100,- Kč

Učitelský sbor – 65,- Kč

Pan statkář Paleta – 50,- Kč

Všem uvedeným, kteří způsobili našim žákům radostné svátky vánoční, vzdává správce školy srdečný dík a prosí, aby i nadále svou přízeň nám zachovali.“

Foto z roku 1909 Foto z roku 1958 - 5. třída Budova Pinkavovec Pozemky Stará škola hlavní Stará škola zahradní Učitelé Učitelé Učitelé 1983-1984 Žáci Cvičení dětí Česká chlapecká škola 1919